Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zateplování - vyplatí se, či nikoliv?

14. 01. 2015 0:19:42
Přijde mi, že kolem zateplování domů panuje už řadu let úplná hysterie. Prosazují ho ekologové, ale pochopitelně také a především stavební lobby a je to dobrý byznys i pro banky. Líbí se i vládě - štědře rozdává dotace, neboť tím podpoří pracovní místa ve stavebnictví, zárověň pomáhá lidem a institucím snižovat náklady na vytápění. Ale právě s těmi úsporami je to tragický omyl!

Přiznávám, že mi to šílenství kolem zateplování leze na nervy už řadu let. Všichni se do toho bláznivě hrnou s vidinou obrovských úspor. Přitom mi je celá ta léta jasné, že prakticky nikdo není schopný ani přibližně spočítat, jakých úspor lze zateplením dosáhnout, a tedy jaká je návratnost, pokud vůbec je... Totiž spočítat z tabulek nebo i komplexně dle projektu (tzv. audit od stolu), jaké byly ztráty tepla u domu před a po zateplení, je jednoduché. Stejně jako v případě výměny starých oken za nová, velmi těsná. Ale je to jen teorie. Vůbec se nepočítá s tím, jak obyvatelé domu větrají, kolik jich v které místnosti přebývá a v jakých časech. Zda se snaží zajistit teplotní pohodu a chtějí mít stále nevydýchaný, čerstvý vzduch. Nutno ale podotknout, že ledasco se dá vyčíst z norem. Tedy jakýsi ideální stav, který vychází z hygienických předpisů a fyziologických potřeb člověka - optimální teplota, vlhkost a především obsah CO2.

Nejprve bych shrnul, co o zateplení vím:

- Životnost se uvádí okolo 25 až 30 let, pokud bylo provedeno kvalitně a z kvalitních materiálů (tudíž v Česku očekávám životnost kratší).

- Účinnost (tedy předpokládáná úspora) neznámá. U různých firem a v různých článcích se uvádí až např. 50 %. Vzpomeňte si na reklamy na plastová okna. Tam byla podobná čísla. Obecně lze ztráty rozdělit na čtyři části: netěsností oken, stěnami, střechou a větráním.

- Předpokládaný nárůst vlhkosti po zateplení (a tedy i nutnost častěji větrat) - o tom se prakticky nemluví. (Záměrně???)

Jak správně větrat zateplený byt? Doporučení v různých článcích se liší - např. "15 minut 1x za 2 hodiny", nebo "několik minut každou půlhodinu". Tak to abych v noci vstával každé dvě hodiny na 15 minut a vyvětral... To je přeci zcela nereálné. Zařídit to lze např. pomocí rekuperace, ale to znamená další investici 50 až 100 tisíc Kč na jeden byt.

S ohledem na výše uvedená obecně známá fakta - zejména nejasnou životnost a předpokládané skutečné (nikoli smyšlené, teoreticky dosažitelné) úspory - mě naprosto šokuje, jak se ve velkém zatepluje, přestože taková investice pro panelový dům je řádově v milionech korun. Proč jsou téměř všichni tak zaslepení příslibem úspor, když to není nijak podloženo??? Možná je to i díky nesmyslným dotacím - lidé mají pocit, že pokud nevyužijí dotaci na to či ono, o něco přijdou, promarní životní šanci. Viz např. nedávno ty šílené fronty na dotace na kotle. (Jen aby ty nové kotle za chvíli neproklínali, že se jim provoz nevyplatí, jako se to stalo s přímotopy a plynovými kotly v minulosti.)

Vyplatí se zateplit panelový dům? Odpověď je jednoznačná: NE! Nemůže se to vyplatit. A důkaz je níže. (Často se v ukázkových případech uvádí úspory dosažené komplexní revitalizací domu a nikoliv samotným zateplením obvodového pláště.)

Náš panelový dům byl celkově revitalizován (jen okna měl vyměněna za plastová již dříve) a samotné zateplení obvodového pláště vyšlo na 6 milionů Kč. Přepočtený podíl na můj byt vycházel 105 tisíc Kč při okamžité platbě - tj. bez úvěru. Při předpokládané životnosti 25 let by úspora za topení musela činit minimálně 4 tisíce Kč ročně. A to jsme nevydělali nic - jen se vrátí investice! Pro zisk bychom museli ušetřit víc. Můj účet za topení činí asi 13 tisíc Kč ročně a jde o krajový byt (tedy zateplení by se mohlo spíše vyplatit než u bytu nekrajového). Úspora by tedy měla být alespoň 31 % - a to nepočítám s úroky z úvěru. Dům po celkové revitalizaci (byla zateplena i střecha atd.) snížil energetickou spotřebu o 12 %, přičemž zima byla oproti předchozí náročnější o 4,5 %. Celkem byla tedy úspora energie 16,5 %. Odhaduji, že v případě větší zimy by se mohla pohybovat kolem 20 %.

Netvrdím, že takové úspory nelze dosáhnout, když bude byt trvale prázdný - tedy bez zdrojů vlhkosti a CO2, které by bylo nutné každou chvíli vyvětrat. Jenže v bytě obvykle někdo bydlí, dýchá, potí se. Je tedy nutné větrat. A zateplený byt (tedy více utěsněný) je potřeba větrat mnohem častěji než nezateplený. O tom jsem se již přesvědčil - ráno jsou okna orosená více než před zateplením a dokonce se objevila na jedné zdi plíseň, kterou jsme již porazili, ale je nutné důsledně často větrat, aby byla vlhkost nízká. Díky větrání neušetříme vůbec nic.

Že se zateplení nevyplatí, ukazuje už úvaha podle reklamních tvrzení různých firem. Vezměme výměnu oken za plastová. Všude psaly, že okny uniká největší část tepla. Z toho plyne, že stěnami uniká méně tepla. Ale zateplení vyjde několikrát dráž než výměna oken. Obecně bych řekl, že obvodovým pláštěm budovy uniká cca třetina energie. Pokud by zateplení mělo snížit ztráty až o 50 %, jak tvrdí reklamy, vychází nám celkově úspora na 15 %. S ohledem na čísla uvedená výše je to možné. Avšak aby se zateplení vyplatilo mému krajovému bytu, muselo by dosahovat dvojnásobné hodnoty. Jinými slovy při úsporách okolo 15 % je návratnost investice do zateplení 50 let, což přesahuje životnost zateplení o 100 % !!! To znamená, že se vrátí jen polovina investice. A teď ještě započítejte úroky, větrání... A ideálně instalaci rekuperace, což pro můj byt vychází kolem 80 tisíc Kč. Tenkrát na schůzi jsem hlasoval pro zateplení. Tuhle chybu už nikdy nezopakuji...

Vaši peněženku i životní prostředí potěšíte mnohem více například výměnou termostatických hlavic na topení za programovatelné - viz můj minulý článek. Úspory jsou v desítkách procent a hlavice koupíte už za pár stovek. Kdyby stát dotoval tyto hlavice, mohli by je mít všichni zadarmo a ještě by státu zbyla kupa peněz! Jenže z toho nic nemá stavební lobby ani banky...

Autor: Martin Novák | středa 14.1.2015 0:19 | karma článku: 29.01 | přečteno: 3134x

Další články blogera

Martin Novák

Mužská (ne)plodnost

Celá západní civilizace je postižena klesající plodností mužů i žen. Ve své rodině jsem se setkal s člověkem, který plodnost řešil ve spojitosti s varikokélou. Díky němu mám spoustu informací, které nejsou příliš obecně známé.

17.4.2016 v 0:27 | Karma článku: 15.50 | Přečteno: 482 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Ryšán

Laická úvaha - jak si zahospodařit

Bez práce nejsou koláče. Tahle fráze se ještě čas od času omílá, i když stále méně. Lidé cítí, že není tak úplně pravdivá. Protože kdo by se špinil, namáhal si záda namáhavou prací?

19.8.2017 v 10:26 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 176 | Diskuse

Pavel Makovec

Zakážou volby! Zakážou volby?

"Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali" říkala již Emma Goldman, americká anarchistka a mírová aktivistka litevského původu ("If voting changed anything, they'd make it illegal")...

19.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 32.61 | Přečteno: 2189 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak jsem se kvůli ČSSD stala nezaměstnatelnou

ČSSD je bezesporu mimo. Ale mimo realitu je bezesporu i paní Šichtařová. Nebo jí snad taky hrozí propuštění kvůli zvýšení minimální mzdy a nahrazení robotem?

18.8.2017 v 18:33 | Karma článku: 22.45 | Přečteno: 1050 | Diskuse

Petr Havelka

Dokážeme rozumně nakládat s odpady?

Evropské trendy v odpadovém hospodářství mají jasný směr: více recyklovat a rovněž využívat zbytkový komunální odpad k výrobě energie. Česká legislativa ale za evropským přístupem pokulhává a podporuje výstavbu dalších spaloven.

18.8.2017 v 11:28 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 183 | Diskuse

Lucie Tůmová

Osvobození od daně z příjmu při prodeji nemovitosti

Příjem z prodeje nemovitosti je příjem jako každý jiný. Je tedy třeba jej zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů a řádně zdanit.

18.8.2017 v 11:00 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 1242 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 903
Elektrotechnik se zájmem o veřejné dění a vůbec o všechno

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.