Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M63i34l58a43n 83S97t90e90h59l59í21k 7440609233471

Ještě jednou se vracím k tabulce:

Rok 2010:      dopláceli jsme za teplo 2000 Kč

Rok 2011:      vrátili nám   6 864 Kč

Rok 2012:      vrátili nám  14 000 Kč

Rok 2013:      vrátili nám  14 700 Kč

V polovině roku 2011 jsme si nechali zateplit dům. Zálohy se nezměnily.

 

Dodatečně jsem zjistil, že měřiče tepla nám nainstalovali až k 1.1.2012, takže ten doplatek za polovinu roku 2011 jimi nebyl ovlivněn. To je pro mne dostatečný důkaz, že zásadní měrou se na úsporách podílelo zateplení pláště domu.

0/0
21.1.2015 9:58

J74i35r47k46a 68B58r71u86n93n41e96r 4708602539377

Bláboly. Když se zateplí správně, je to jednoznačné plus.

0/−1
14.1.2015 17:30

M77a40r22t14i24n 21N57o64v78á29k 7960910631913

Důkaz prosím.

0/0
15.1.2015 7:47

V65l17a98d50i85m49í60r 39H11r29u90b90ý 4467633114869

Popsal jsem Vám je níže.

0/0
15.1.2015 13:53

J37i40r47k31a 80B80r31u56n97n36e27r 4698672279707

Když důkaz tak "důkaz". Nikdo nebydlí v domě bez stěn, bez izolace. Čistě fyzikálně vzato, čím dokonalejší izolace, tím energeticky méně náročný dům. A to nejen v zimě, ale i v létě, zvláště máte-li klimatizaci.

0/0
15.1.2015 18:23

M66a17r93t38i34n 96N29o74v13á76k 7470390921233

S tím nelze než souhlasit. Ale musí se spočítat návratnost investice. Můžu třeba zateplení provést dvojnásobnou tloušťkou polystyrenu, bude to dražší a určitě to bude lepší izolace. Ale ušetřím tolik, aby se mi to vrátilo? Asi ne, jinak by se to snad tak dělalo...

Volí se asi většinou nějaká optimální varianta, kdy ušetřím nejvíc za relativně minimálních nákladů.

Účinek zateplení v létě nebude velký - už kvůli malému rozdílu teplot (22 °C v místnosti proti třeba 30 °C venku). Na jižní straně je byt vyhříván s drtivou převahou okny. Mám zkušenost s venkovní žaluzií - to je rozdíl, panečku. Stála před x lety asi 12 tisíc (s el. pohonem) a v bytě je přes léto teplota cca o 2 stupně nižší, než bývala (okna zavřená; jde o dům bez zateplení). To je opravdu hodně znát. Jestli se dům bude zateplovat, budou ji muset asi vyhodit. Velká škoda (kterou je též nutné připočítat do nákladů:-().

0/0
16.1.2015 9:21

M33a73r92t63i91n 90T66e54s42a21ř 2849843523523

To jsou jakési teórie autora.

Proti tomu moje zkušenosti z praxe: Moje zateplená novostavba má ztrátu 3,5-4kW při venkovní teplotě -12°C (při "většinových" -15 by to bylo o 8% víc). A to včetně větrání (rekuperací, jak jinak). Měřeno přes zimu elektroměrem a přepočítáno hrubým přepočtem přes denostupně. Simulační údaj z hestie 3,9kW tudíž celkem sedí.

Bez zateplení by podobný barák vzal minimálně 10kW (a to počítám současné cihlovzduchové materiály, nepočítám plné cihly či panel před rekonstrukcí, tam by to bylo hnedle 20kW). Cenové navýšení cca 200 tisíc na všem (okna, fasáda, střecha) z celkové ceny 3 miliony.

A včil autore mudruj, zda se tato investice vyplatí víc než italské obkladačky do koupelny, masážní vana, plazma v obýváku nebo bazén na dvoře (na těchto výdajích jsem zase ušetřil já). A to jsem prosím žádné dotace nepobíral (nejen proto, že dotace křiví trh, ale i kvůli tomu, že byly v té době zrovna stopnuté, dále kvůli byrokracii a nutnosti vybírat jakési pofiderní státem certifikované firmy).

+2/0
14.1.2015 17:06

M58a31r90t71i82n 58N34o82v52á35k 7760880181653

Rodinný dům je jiný příběh. Pokud za teplo platíte 20-30 tisíc i víc za rok, je tam obrovský prostor pro úspory. Ale panelový byt platí za teplo běžně 10-15 tisíc ročně. Šlo mi hlavně o to, že dům lze revitalizovat různě. A do očí bijící je třeba fakt, že výměnou oken za 2 miliony lze ušetřit třeba 30 % nákladů, zatímco samotné zateplení pláště vyjde na trojnásobek a úspora musí být nižší, neboť okny uniká většina tepla.

0/0
15.1.2015 7:47

M43i54l43a50n 38V43a74l61á34š15e75k 5353132211740

Nemůžete porovnávat panelák a novostavbu z moderních materiálů.U novostavby je úspora v dobrém a komplexnim zateplením ekonomická a výhodná.U paneláku je to zateplení sice znát ale výsledný efekt je opravdu velmi malý.Každá dodatečná oprava domů je mimořádně náročná nejen ekonomicky ale nemůže se  srovnávat s novostavbou.

0/0
16.1.2015 18:52
Foto

L82a53d48i53s75l25a80v 84S75t55r43n87a49d 7314671864128

Nevím jak u panelových domů, nejsem stavební odborník. Ale vycházím z vlastní zkušenosti. Bydlel jsem v domku zvaný OKÁL. Všichni sousedé investovali do nové střechy, do kompletního zateplení, včetně výměny oken. Vytápění plynovým kotlem. Přiznám se, že jsem vždy v únoru, když byla největší zima topil kotlem na dřevoplyn, tedy dřevem. Nicméně, během těch dvou let po zateplení byly spotřeby plynu cenově srovnatelné u všech posuzovaných domů, s rozptylem + - 1000 Kč/rok. Tedy z mého hlediska se zateplení nevyplatilo. Tu výměnu oken bych bral, ty jsem potřeboval vyměnit rovněž, protože už jimi táhlo. I když, možná jsem jen lépe organizoval dodávku tepla do domu a nepřetápěl jsem. Nevím....

+1/0
14.1.2015 14:27

M82i11c20h86a76l 43K56a19n77d96a 7960847953565

Teplý vzduch stoupá vzhůru ke stropu a proto logicky právě tady dochází k největším tepelným ztrátám. Zateplení stropu je tedy nejdůležitější. K dalším tepelným únikům dochází prostupem tepla obvodovými stěnami. Zde největší ztráty představují otvory (okna, dveře). Teprve na třetím místě jsou ztráty způsobené zdivem. To má smysl řešit až poté, kdy máte vyřešen strop, otvory a hlavně odvod vlhkosti. Řešit pouze zdivo je nesmysl, který ve většině případů způsobí více škod než užitku.

+5/0
14.1.2015 12:31

M54i22l18a68n 80S38t44e41h49l61í68k 7670949933541

To možná platí v rodinném domě, ale ne v paneláku o osmi podlažích. Tam stačí zateplit střechu. :-)

+1/−1
14.1.2015 13:01

M34i40c65h28a72l 52K12a11n86d16a 7190907443975

Teplý vzduch stoupá vzhůru i v paneláku.

0/0
14.1.2015 18:07

M27i82l98a78n 97S88t74e41h62l85í58k 7660509603581

Takže vyhřívá podlahu bytu o podlaží výš. Jedině v přízemí to neplatí (pokud tedy není vyhřívaný sklep). :-P

0/0
15.1.2015 10:48

V27l19a47d61i64m52í66r 41H66r32u14b52ý 4217303624719

Ještě jednou: V perfektně zatepleném objektu nemůže dlouhodobě poklesnout teplota původního zdiva k teplotě kondenzace. Pokud je správně zatepleno (včetně parapetů, ostění, obou stran všech balkonovách konstrukcí, obou stran atiky).

+1/0
14.1.2015 21:28

M46a10r42t31i77n 68N87o95v15á78k 7910770791693

Správnost provedení neposoudím. Hlídám si, zda okna dobře sedí, občas se musí seřídit. Ve své krajové ložnici mám ve dne 20-21 stupňů (2 m od oken, 0,5 m nad zemí). Do rohu, kde byla nahoře kdysi plíseň, jsem na zem položil teploměr a vlhkoměr. Teplota je v tom místě nyní 15-17 stupňů (vnější roh u balkonových dveří, radiátor je na druhé straně). Vlhkost po vyvětrání 30-40 %, ale ráno míváme 60-70 % (okna celou noc zavřená). Proto večer vyvětrám celý byt a na noc dveře ložnice nezavírám. Přesto jsou ráno skla u dolní hrany v mrazech orosená v šíři kolem 5 cm.

0/0
15.1.2015 8:27

V16l11a50d52i69m95í70r 39H79r54u60b51ý 4427563934469

Pak jsou špatně provedená samotná okna. Ani v mrazech by teplota rámu (tím méně skla) s okny se součinitelem 1,2 či nižším neměla být nižší, než cca 18 oC.  Na těch nemůže kondenzovat vzduch, který při teplotě cca 21 oC má vlhkost 70 %.

0/0
15.1.2015 10:02

D63a21n98a 24T21e65n18z38l79e58r 5300512565843

Zateplovat rozhodně ano. Záleží na tom, čím zateplujete. Polystyren bude mít daleko větší výdrž než těch 25 let. Zateplovat také proto, že ceny energií rozhodně klesat nebudou.

+3/−1
14.1.2015 10:36

V59l88a61d95i26m12í11r 68H60r65u10b16ý 4307863704369

Prováděl jsem (jako součást podmínek grantů) posouzení budov škol a školek. Nevržené zateplení mělo přinést úspory mezi 50 a 60 procenty.  A všichni chytrolíni divte se: přineslo. Spotřeba primární energie (ve třech případech byla výhradně pro topení) opravdu klesla na předpokládáných (50 ÷ 40) %.  Ředitelé ani učitelé si na problémy s nevětranými místnostmi nestěžovali. (Mimochodem: Vyvětrat se dá za pět až tři minuty - podle rozdílu teplot vně a uvnitř.)   Výhodou je, že se topí na nižší teplotu - aby bylo dosaženo stejné teploty pocitové (vliv chladných stěn na pocit pohody).

  Netvrdím, že se provozovateli budovy vyplatí zateplení za plnou cenu investice (bez dotace). Ale řeči o nulové či malé úspoře opravdu nesnáším. Jsou příliš hloupé.

   PS: V případě ÚT je třeba nezapomenout na nezbytnost nové hydraulické regulace systému.  Termostatické ventily na tělesech by měly být již dvacet let samozřejmostí.

+3/0
14.1.2015 10:33

M36a40r12t67i25n 80N77o64v57á49k 7920210711203

Samotné zateplení? Nebo s výměnou oken? Totiž školy, školky, úřady jsou budovy, kde okna zabírají větší část pláště než obytný dům. Předpokládám tudíž, že výměna oken tam musí být sakra znát.

U samotného zateplení mám podezření, že napraví časté nedostatky při výměně oken - netěsnosti rámu, kdy pod omítkou vidíte montážní pěnu, kterou prosvítá denní světlo apod.

+1/0
14.1.2015 12:42

V75l29a81d93i94m71í89r 45H40r90u44b93ý 4607433244159

Zateplením   s a m o z ř e j m ě   rozumím   v š e c h n a   opatření.

   Nevím, co míníte "U samotného zateplení mám podezření, že napraví časté nedostatky při výměně oken".  Asi požadavek na zateplení parapetu a ostění. Tento požadavek má jiné důvody - ochlazování vnitřní stěny přes nezateplené parapety.

     Jinak samozřejmě se předpoládá solidní řemeslnická práce.

0/0
14.1.2015 21:17

M45a30r67t53i32n 88N49o87v68á78k 7200950481753

Mně jde o zateplení obvodového pláště budovy. Bez současné výměny oken, instalace měřičů, zateplení střechy apod. Jde mi o to proto, že zateplení pláště je nejdražší položkou takové rekonstrukce, některé domy to dělají postupně. A zateplení pláště viním z problémů jako zvýšená vlhkost a tudíž vysoké riziko vzniku plísní.

0/0
15.1.2015 6:17

V19l89a95d49i89m79í33r 35H91r97u45b89ý 4107203334309

Viníte ho nesmyslně. Příčinou může být jen  š p a t n é   zateplení. Zejména mnou již několikrát uváděné chyby.

+1/0
15.1.2015 10:04

M30i44l50a52n 14S71t52e28h87l85í78k 7930359253611

Jednoduchá tabulka:

Rok 2010:      dopláceli jsme za teplo 2000 Kč

Rok 2011:      vrátili nám   6 864 Kč

Rok 2012:      vrátili nám  14 000 Kč

Rok 2013:      vrátili nám  14 700 Kč

V polovině roku 2011 jsme si nechali zateplit dům. Zálohy se nezměnily. :-P

+2/0
14.1.2015 10:10

M92a96r63t81i53n 97N20o52v43á80k 7190370691173

Milane, prosím víc informací. Co vše bylo zatepleno, výměna oken, instalace měřičů (RTN) apod. Rozdíl je čistě za teplo? O jaký dům jde - rodinný, či panelový věžák? Děkuji.

0/0
14.1.2015 10:12

M41i88l39a63n 48S58t75e55h94l71í46k 7460769603131

Panelák, zateplený plášť budovy, výměna oken, instalace měřičů. Rozdíl čistě za dodávku tepla, protože spotřeba teplé vody zůstává víceméně stejná. Doplatky jsou u všech bytů plus/minus podobné.

0/0
14.1.2015 10:22

M10a39r10t76i46n 51N91o46v38á78k 7320190901163

To je problém, který zmiňuji níže v diskuzi. Jakmile se provedlo více opatření zároveň, nelze přesně říct, kolik uspořilo zateplení, kolik měřiče atd. Proto taková čísla, která jsem už z mnoha stran slyšel, považují za zavádějící.

0/−1
14.1.2015 10:26

M71i94l44a82n 21S56t96e49h39l86í66k 7850479113901

Těžko předpokládat, že by kvůli zavedení měřičů tepla lidé začali dobrovolně v bytech mrznout (možná nějací zoufalci, pro které to je jediná možnost, jak něco ušetřit). Každý má doma teploměr a udržuje si v bytě takovou teplotu, na jakou byl zvyklý. Takže jestli začne ventily utahovat, tak ne proto aby šetřil, ale protože je mu v bytě horko. Tím chci říci, že instalace měřičů nijak zásadně spotřebu tepla neovlivnila.

0/0
14.1.2015 10:33

M44a17r30t59i48n 42N50o18v60á33k 7640480511103

Nesouhlasím. Měřiče jsou silnou motivací k přiškrcení kohoutů.

+1/−1
14.1.2015 11:18
Foto

K84a25r49e83l 49B33o76h12á63č65e14k 1161607986234

R^ Bohužel...ano...jsou :)

0/0
14.1.2015 12:52

M20i60l14a89n 54S92t71e11h58l52í72k 7300859823591

Netvrdím, že nejsou. Ale rozhodně to není nějakou podstatnou složkou úspor. Koneckonců, kdyby tomu tak bylo, každý by se vyprdnul na nějaké zateplování a řešil by to instalací měřičů tepla. :-)

0/0
14.1.2015 12:57

V55l17a54d49i54m70í26r 12H96r77u24b42ý 4527643554429

Kolik ušetří měřiče lze odhadnout: pokud kvůli měření tepla snížíte teplotu v bytě o 3 oC (kdo ji až o tolik sníží?), ušetříte cca 5 %.  Zbývajících 40 % je tedy zateplení.

  Ta čísla nejsou zavádějící!! Jen Vy se zoufale snažíte zateplení nevěřit.

+2/0
14.1.2015 10:37
Foto

K81a50r93e50l 72B60o58h96á16č22e23k 1891417756134

Jen bych dodal, že výchozím bodem pro těch 5 procent je snížení z teploty 20 stupňů Celsia :) Ono vytápění nad těch výpočtových dvacet...se pak ve spotřebě projevuje opravdu jinak...čímž ale zase neříkám, že dvacet je ideální z hlediska tepelné pohody všude :)

0/0
14.1.2015 11:01

V89l28a13d20i96m61í21r 54H52r92u57b17ý 4227393604289

Jo, jo. Pak je ta úspora o tři stipně procentuálně ještě méně.

0/0
14.1.2015 11:03
Foto

K46a13r19e89l 78B91o42h86á94č58e56k 1421417566354

Více...protože se více projeví tepelná ztráta zvětšená rozdílem vnitřní (v místnosti) a vnější (venkovní) teploty a tím i nutné větší množství dodané energie včetně ztrát ve zdroji a v rozvodech :)

0/0
14.1.2015 11:10

V69l30a74d33i23m48í53r 58H80r70u95b51ý 4567243524459

Věřte že méně.  Je to dáno poměrem 'snížení teploty' / ('původní vnitřní teplota' - 'průměrná venkovní teplota').   Je-li původní teplota vyšší než 20 oC, je jmenovatel větší a při stejném čitateli (3 oC) je podíl menší. Absolutní úspora je ovšem v obou případech stejná

0/0
14.1.2015 21:21
Foto

K67a55r92e75l 86B31o85h33á97č85e26k 1241477146784

Ne ...tak to není ...ten vztah není tak jednoduchý poměr :) Ale bylo by to na dlouhé vysvětlování, takže jestli Tě to opravdu zajímá...dohledáš si sám ...

0/0
14.1.2015 21:27

V23l94a66d87i85m47í15r 46H79r91u53b38ý 4297823504849

Nedohledám. Já výpočet tepelných ztrát provádím. Je to tak jednoduché! Vzrorec tepelných ztrát je  H [W/K] x dT  [K]    Výsledek ve W.

Kde: .... H = U [W/(K x m2)] x A [m2]     ...  měrná tepelná ztráta

             U    ..............................................  součinitel prostupu tepla

             A   ...............................................  plocha stěny

             dT ................................................ rozdíl teplot (vnitřní a venk.)

Jak vidíte, pouze lineární vztah.

0/0
15.1.2015 22:33
Foto

K72a51r22e88l 85B48o79h47á48č44e50k 1351377326394

Vztah vidím...a jen dodávám, že spotřeba energie se nevyjadřuje ve (W), ale když jde o teplo, tak třeba v (J) případně v (GJ) ...tak pátrej dál, jak je možné, že když v místnosti ohřeješ teplotu vzduchu z 20 stupňů na 21 stupňů Celsia, vzroste spotřeba tepelné energie ... o cca 6 procent :)

0/0
16.1.2015 7:11

V20l75a91d81i55m89í36r 66H97r61u18b23ý 4827423914659

Víte houby a poučujete. Ve W je samozřejmě výkon. I tepelný.  Tepelné ztráty ve Wh za jednu hodinu jsou právě rovny výkonu, tedy se uvádí ve W.

  Jen pro Vaši informaci (vykám, všimněte si, pokud to při Vaší inteligenci je možné): mým vysokoškolským oborem je energetika, mým současným oborem jsou posudky tepelných ztrát objektů a jejich zateplení.  Používám vzorců a jednotek dle vyhlášek, uveřejněných ve bírce zákonů. Ostatně těch vzorců, které jsme musel ovládat i při zkouškách a následně státnici z předmětu, zvaného Teplo. (byť je to už půl století, stále ovládám).

  Jen na okraj: nikde jsem nepsal o měrné spotřebě tepla za rok. Ta ostatně je dána ztrátami obálky, ale nepopisuje je. Při stejné kvalitě obálky budou měrné ztráty jiné v Praze a jiné v Krušných horách.

  PS: Všechny své nesmysly sem píšete jen proto, že nechcete přiznat, že úspora daná snížením o jeden stupeň (v absolutním vyjádření vždy stejná) je relativně menší, je-li místnost vytápěná na vyšší teplotu. Dodám: také v případě, že je nižší průměrná teplota venkovního vzduchu v topném období.

0/0
18.1.2015 11:51
Foto

K50a57r10e53l 72B35o25h91á74č24e28k 1481507956794

Je mi líto, ale jsi mimo :) Pokusil jsem si Ti ukázat, v čem se liší dvě definice, ve kterých se objevuje pojem "teplo" - (ztráty v rozvodech a ztráty ve zdroji) ... a v čem se udává spotřeba tepla a proč :)

Mým vysokoškolským oborem je sice pouhé stavitelství, nicméně návrhům zdrojů a systémů tepla jsem se věnoval celou svou praxi včetně praxe u energetických auditů ...a aby člověk rozuměl zjednodušeným obálkovým metodám, k tomu možná vyhlášky stačí ... ale k prakticky je to dost málo na orientaci v dané problematice :) 

Pokud člověk nerozumí tomu, co je to jmenovitý výkon zdroje a s ním spojená účinnost, co s účinností zdroje dělá jeho provoz mimo jmenovité hodnoty, jak se zvyšují nebo snižují ztráty v rozvodech s klesajícím nebo stoupajícím rozdílem teplot, jak klesá nebo se zvyšuje účinnost předávání tepla konvekčním otopným tělesem... těžko porozumí tomu, proč v důsledku skutečně lze snížit spotřebu tepla ponížením teplot v místnosti o jeden stupeň až o 6 procent té spotřeby.

A při vší Tvé inteligenci, bez ohledu na to, že tykám, jsem se ani jednou nesnížil k urážkám ... co myslíš, o čem to asi tak svědčí?:)

0/0
18.1.2015 12:16

V19l56a62d43i62m37í10r 93H94r46u84b23ý 4377773344969

No vidíte - a o Vámi právě definovaném teple vůbec nebyla řeč.   Byla řeč o tom, o kolik se změní (relativně) spotřeba, změní-li se teplota v místnosti o 1 oC.   Předpokládejme průměrnou venkovní teplotu v topném období 5 oC (přibližně např. Praha: 5,6 oC).

  Pokud vytápím na 20 oC (rozdíl teplot 15 oC), pak změnou vnitřní teploty o 1 oC se změní potřeba tepla o  1/15 = 0,066 = cca 6 %.

  Pokud vytápím na 25 oC (rozdíl 20 oC), změní se relativní potřeba o 1/20 = 0,05 = 5 %.  Tedy relativně   m é n ě .  Jen na tento fakt (při vyšší vnitřní teplotě znamená stajné snížení relativně nižší úsporu) jsem vás na počátku tohoto vlákna upozornil. A celá diskuze se spoustou chyb a odboček ve Vaší argumentaci byla jen proto, abyste tento fakt nemusel uznat.

+1/0
20.1.2015 12:10
Foto

K15a56r78e10l 76B36o78h66á83č60e10k 1171407706864

Od začátku je řeč o tom, zda mohl autor blogu ušetřit snížením vytápěcí teploty v místnostech o jeden stupeň a kolik. Já tvrdil, že až o 6 procent, pokud se pohyboval nad výpočtovými teplotami pro vytápění okolo 20 stupňů Celsia...a pak méně, pokud už byl pod nimi.

Nic víc, nic míň. 

Proč to tak je, jsem se pokusil naznačit - na celé vysvětlení tu není moc prostoru. Vliv změny tepelné ztráty (tak, jak ukazuješ ve svém příspěvku ) je jen jeden výpočtový vstupující dílek celku určujícího úsporu spotřeby tepla, ostatní viz. můj předchozí příspěvek. Například vyšší teplota vzduchu zhorší účinnost předávání tepla otopným tělesem, protože zde dojde k menšímu rozdílu teplot mezi povrchem tělesa a okolním vzduchem. A obráceně. 

Ale to byl také jen jeden malý dílek do skládanky. Existují dílky další, jako ztráty v rozvodech a ve zdroji, které opět souvisejí s výpočtovými teplotami pro vytápění místností.

Je mi jedno, zda jsi pochopil, či nikoliv :) Ostatně jsem přesvědčený tak jako tak, že pokud tohle ještě někdy ve svém profesním životě budeš potřebovat, tahle diskuze Ti v hlavě utkví :) Opatruj se a přeju hezký den :)

0/0
20.1.2015 12:28

V25l12a80d98i65m30í98r 38H38r49u63b15ý 4167863214879

No - a tvrzení ve druhé větě prvního odstavce je chybně. Pokud  ušetří 6 % při teplotě 21 oC (to je nad dvacet, doufám) při snížení o 1 oC, tedy na 20 oC, pak  při snížení z 19 oC o jeden stupeň bude relativně vyšší, a bude činit skoro 7 %, tedy   v y š š í   (teplota venkovního vzduchu bude 4,45 oC).

   Vůbec, ale vůbec naní relevantní přestup tepla z topného tělesa. Premisa byla, že se teplota v místnosti zvýší (sníží) o jeden stupeň celzia. Jak se toho dosáhlo není rozhodné (slyšel jste někdy o termostatických kohoutech).

    Tepelné ztráty jsou terminus technicus a týkají se vlastních ztrát prostupem a větráním. Nikoliv zdrojů.  Ztráty v rozvodech ovlivní potřebu tepla, účinnost zdroje pak ovlivňuje potřebu tepla v palivu.  

     Technika je poměrně přesný obor a vyžaduje správné chápání a používání termínů. Což se Vám příliš nedaří.

   PS: Teď jsem si vzpomněl: Ve vzorci pro tepelnou ztrátu Vám chyběly  joule .  No, asi jste zapomněl látku z fyziky (ZŠ a trvalé opakování na SŠ):  W = J/s.  Už toho  joule vidíte?   Protože jde o   v ý k o n   (celé plochy) je uveden ve wattech.  Z vykonu na jednoho kelvína lze pak samozřejmě spočítat potřebu tepla za rok prostým násobením.

    A pro úplnost:  práci lze uvádět jak ve Wh, tak v J.  Celkovou spotřebu energií v objektu nakonec tak jako tak převádíme na společné jednotky.

0/0
20.1.2015 15:16
Foto

K24a49r27e23l 90B71o94h12á81č77e95k 1581127376914

Je milé ale vidět, jak se soustavně kvůli téhle diskuzi dovzděláváš a postupně se propracováš k tomu, abys v tichosti popřel sám sebe :)

Postupně se tak dostáváš i k tomu, co tedy má autor blogu na účtu za teplo, zda platí nějaké vyhláškové teoretické spotřeby nebo dostane v rozúčtování pěkně započteno vše včetně ztrát v rozvodech a ve zdroji...jen tak dál ;)

Tepelné ztráty stavebních konstrukcí jsou "tt", nikdy jsem nerozporoval ... já jen vždy konstatoval, že je to pouze součást jiného celku :)

O termostatických kohoutech jsem toho mnoho neslyšel, za svou skoro dvacetiletou praxi jsem se setkával jen s termostatickými ventily s různou možností ovládání od voskových či kapalinových hlavic s čidlem vestavěným či mimo ni až po různé typy servopohonů. K tomu jen mohu dodat, že i navrhnout takový ventil správně je docela věda, když chce člověk využít co nejširší pásmo proporcionality termostatického ventilu a tím mít systém co nejúčinnější ...ale to už postupně začínáme brousit směrem hydrodynamice  otopných systémů a pokusů dynamický systém pomocí vyvážení statických i dynamických prvků udržet co nejvíce v rovnováze ...ale ano, konkrétně u bytovek je to také slušný problém na dlouho debatu :)

0/0
20.1.2015 17:12

V62l34a58d68i21m55í77r 67H75r15u27b49ý 4607233314719

Máte pravdu - vhodnost projektanty navržených regulačních ventilů jsem roky posuzoval. Znám podmínky vhodného ventilu.

  PS: Hydraulickou regulaci jsem jako podmínku plného využití zateplení tady kdysi, na začátku diskuze k blogu, uváděl.

   Jo - a jak je to s tím relativním zvýšením či snížením spotřeby (tedy s "původním" problémem.

0/0
20.1.2015 18:53
Foto

K78a72r71e84l 67B23o56h94á52č17e77k 1271877336494

Vím, zmiňoval jsi v prvním příspěvku, který jsem také plusoval, kde jsi velmi rozumně shrnul, proč prostě obecně lze dosáhnout pomocí kombinace různých technologických zásahů úspory na teple 50 i více procent :)

Ale jinak, lahůdková věc už je tzv "termické vyvážení" :) Jen pro zajímavost odkaz

http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/6365-uspory-tepla-v-termicky-vyvazenych-soustavach

0/0
20.1.2015 19:57

V36l10a56d10i80m57í28r 10H41r45u81b50ý 4187733324439

jo - mělo být samozřejmě hydraulické. Člověk má po sobě přečíst pečlivě.

0/0
21.1.2015 8:58
Foto

K88a59r16e27l 85B39o51h34á49č76e62k 1261147766604

Ale aspoň pro základní přehled Ti sem nakopíruji definice pojmů, ono Tě to nakopne správným směrem :)

Měrná potřeba tepla na vytápění je veličina, která charakterizuje tepelně-izolační vlastnosti budovy bez ohledu na "účinnost topného systému a zdroje tepla". Ty uvozovky tam dávám úmyslně, abych to vypíchnul :)

Vyjadřuje množství tepla, které je vztaženo na jednotku plochy - kWh/(m2.rok), popř. na jednotku objemu vytápěného prostoru - kWh/(m3.rok). Jde o energetický výstup z objektu, který je dán ztrátami obálky.

 Potřeba tepla tedy vychází z tepelných ztrát, nedá se ovlivnit tepelnými zisky ani vhodným systémem vytápění "na rozdíl od spotřeby tepla". I Tady jsem ty uvozovky dal úmyslně :)

0/0
16.1.2015 8:14

V79l51a64d89i48m13í23r 50H23r60u71b40ý 4497843714489

PS: Od kdy si tykáme? Nevzpomínám si.

+1/0
15.1.2015 22:34



Bohyně v teplácích od Armaniho

Petice

Na co je hrdá ta, která má tepláky pro všechny příležitosti? Přečtěte si rozhovor se Zuzanou Hubeňákovou.

Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.