Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M35i86l21a81n 52S23t53e24h49l53í52k 7170569663141

Ještě jednou se vracím k tabulce:

Rok 2010:      dopláceli jsme za teplo 2000 Kč

Rok 2011:      vrátili nám   6 864 Kč

Rok 2012:      vrátili nám  14 000 Kč

Rok 2013:      vrátili nám  14 700 Kč

V polovině roku 2011 jsme si nechali zateplit dům. Zálohy se nezměnily.

 

Dodatečně jsem zjistil, že měřiče tepla nám nainstalovali až k 1.1.2012, takže ten doplatek za polovinu roku 2011 jimi nebyl ovlivněn. To je pro mne dostatečný důkaz, že zásadní měrou se na úsporách podílelo zateplení pláště domu.

0/0
21.1.2015 9:58

J30i47r50k71a 43B65r21u32n28n78e38r 4508882379347

Bláboly. Když se zateplí správně, je to jednoznačné plus.

0/−1
14.1.2015 17:30

M95a43r75t45i65n 22N78o90v75á50k 7870790441283

Důkaz prosím.

0/0
15.1.2015 7:47

V32l72a67d97i22m44í51r 38H48r76u31b23ý 4637913134239

Popsal jsem Vám je níže.

0/0
15.1.2015 13:53

J71i63r86k25a 56B19r41u20n11n90e51r 4568732309547

Když důkaz tak "důkaz". Nikdo nebydlí v domě bez stěn, bez izolace. Čistě fyzikálně vzato, čím dokonalejší izolace, tím energeticky méně náročný dům. A to nejen v zimě, ale i v létě, zvláště máte-li klimatizaci.

0/0
15.1.2015 18:23

M85a76r14t94i15n 69N52o76v91á82k 7660930971233

S tím nelze než souhlasit. Ale musí se spočítat návratnost investice. Můžu třeba zateplení provést dvojnásobnou tloušťkou polystyrenu, bude to dražší a určitě to bude lepší izolace. Ale ušetřím tolik, aby se mi to vrátilo? Asi ne, jinak by se to snad tak dělalo...

Volí se asi většinou nějaká optimální varianta, kdy ušetřím nejvíc za relativně minimálních nákladů.

Účinek zateplení v létě nebude velký - už kvůli malému rozdílu teplot (22 °C v místnosti proti třeba 30 °C venku). Na jižní straně je byt vyhříván s drtivou převahou okny. Mám zkušenost s venkovní žaluzií - to je rozdíl, panečku. Stála před x lety asi 12 tisíc (s el. pohonem) a v bytě je přes léto teplota cca o 2 stupně nižší, než bývala (okna zavřená; jde o dům bez zateplení). To je opravdu hodně znát. Jestli se dům bude zateplovat, budou ji muset asi vyhodit. Velká škoda (kterou je též nutné připočítat do nákladů:-().

0/0
16.1.2015 9:21

M51a58r85t86i62n 77T34e92s29a70ř 2229403563953

To jsou jakési teórie autora.

Proti tomu moje zkušenosti z praxe: Moje zateplená novostavba má ztrátu 3,5-4kW při venkovní teplotě -12°C (při "většinových" -15 by to bylo o 8% víc). A to včetně větrání (rekuperací, jak jinak). Měřeno přes zimu elektroměrem a přepočítáno hrubým přepočtem přes denostupně. Simulační údaj z hestie 3,9kW tudíž celkem sedí.

Bez zateplení by podobný barák vzal minimálně 10kW (a to počítám současné cihlovzduchové materiály, nepočítám plné cihly či panel před rekonstrukcí, tam by to bylo hnedle 20kW). Cenové navýšení cca 200 tisíc na všem (okna, fasáda, střecha) z celkové ceny 3 miliony.

A včil autore mudruj, zda se tato investice vyplatí víc než italské obkladačky do koupelny, masážní vana, plazma v obýváku nebo bazén na dvoře (na těchto výdajích jsem zase ušetřil já). A to jsem prosím žádné dotace nepobíral (nejen proto, že dotace křiví trh, ale i kvůli tomu, že byly v té době zrovna stopnuté, dále kvůli byrokracii a nutnosti vybírat jakési pofiderní státem certifikované firmy).

+2/0
14.1.2015 17:06

M31a91r94t63i28n 32N45o46v59á96k 7960520291863

Rodinný dům je jiný příběh. Pokud za teplo platíte 20-30 tisíc i víc za rok, je tam obrovský prostor pro úspory. Ale panelový byt platí za teplo běžně 10-15 tisíc ročně. Šlo mi hlavně o to, že dům lze revitalizovat různě. A do očí bijící je třeba fakt, že výměnou oken za 2 miliony lze ušetřit třeba 30 % nákladů, zatímco samotné zateplení pláště vyjde na trojnásobek a úspora musí být nižší, neboť okny uniká většina tepla.

0/0
15.1.2015 7:47

M93i41l89a25n 43V95a58l42á65š68e21k 5513302911570

Nemůžete porovnávat panelák a novostavbu z moderních materiálů.U novostavby je úspora v dobrém a komplexnim zateplením ekonomická a výhodná.U paneláku je to zateplení sice znát ale výsledný efekt je opravdu velmi malý.Každá dodatečná oprava domů je mimořádně náročná nejen ekonomicky ale nemůže se  srovnávat s novostavbou.

0/0
16.1.2015 18:52
Foto

L42a82d73i23s55l54a98v 87S12t75r75n77a15d 7974881884198

Nevím jak u panelových domů, nejsem stavební odborník. Ale vycházím z vlastní zkušenosti. Bydlel jsem v domku zvaný OKÁL. Všichni sousedé investovali do nové střechy, do kompletního zateplení, včetně výměny oken. Vytápění plynovým kotlem. Přiznám se, že jsem vždy v únoru, když byla největší zima topil kotlem na dřevoplyn, tedy dřevem. Nicméně, během těch dvou let po zateplení byly spotřeby plynu cenově srovnatelné u všech posuzovaných domů, s rozptylem + - 1000 Kč/rok. Tedy z mého hlediska se zateplení nevyplatilo. Tu výměnu oken bych bral, ty jsem potřeboval vyměnit rovněž, protože už jimi táhlo. I když, možná jsem jen lépe organizoval dodávku tepla do domu a nepřetápěl jsem. Nevím....

+1/0
14.1.2015 14:27

M58i47c97h86a80l 96K96a59n47d87a 7360357523755

Teplý vzduch stoupá vzhůru ke stropu a proto logicky právě tady dochází k největším tepelným ztrátám. Zateplení stropu je tedy nejdůležitější. K dalším tepelným únikům dochází prostupem tepla obvodovými stěnami. Zde největší ztráty představují otvory (okna, dveře). Teprve na třetím místě jsou ztráty způsobené zdivem. To má smysl řešit až poté, kdy máte vyřešen strop, otvory a hlavně odvod vlhkosti. Řešit pouze zdivo je nesmysl, který ve většině případů způsobí více škod než užitku.

+5/0
14.1.2015 12:31

M12i53l87a27n 23S33t39e72h41l94í53k 7860489673281

To možná platí v rodinném domě, ale ne v paneláku o osmi podlažích. Tam stačí zateplit střechu. :-)

+1/−1
14.1.2015 13:01

M53i44c76h78a12l 92K81a92n70d60a 7840767623185

Teplý vzduch stoupá vzhůru i v paneláku.

0/0
14.1.2015 18:07

M65i72l61a59n 98S72t34e27h80l74í65k 7780849153121

Takže vyhřívá podlahu bytu o podlaží výš. Jedině v přízemí to neplatí (pokud tedy není vyhřívaný sklep). :-P

0/0
15.1.2015 10:48

V42l93a57d39i41m93í53r 58H56r50u82b29ý 4597273654389

Ještě jednou: V perfektně zatepleném objektu nemůže dlouhodobě poklesnout teplota původního zdiva k teplotě kondenzace. Pokud je správně zatepleno (včetně parapetů, ostění, obou stran všech balkonovách konstrukcí, obou stran atiky).

+1/0
14.1.2015 21:28

M75a32r91t36i49n 93N93o35v62á12k 7220320171763

Správnost provedení neposoudím. Hlídám si, zda okna dobře sedí, občas se musí seřídit. Ve své krajové ložnici mám ve dne 20-21 stupňů (2 m od oken, 0,5 m nad zemí). Do rohu, kde byla nahoře kdysi plíseň, jsem na zem položil teploměr a vlhkoměr. Teplota je v tom místě nyní 15-17 stupňů (vnější roh u balkonových dveří, radiátor je na druhé straně). Vlhkost po vyvětrání 30-40 %, ale ráno míváme 60-70 % (okna celou noc zavřená). Proto večer vyvětrám celý byt a na noc dveře ložnice nezavírám. Přesto jsou ráno skla u dolní hrany v mrazech orosená v šíři kolem 5 cm.

0/0
15.1.2015 8:27

V90l37a66d36i47m31í23r 21H23r14u19b26ý 4537733984249

Pak jsou špatně provedená samotná okna. Ani v mrazech by teplota rámu (tím méně skla) s okny se součinitelem 1,2 či nižším neměla být nižší, než cca 18 oC.  Na těch nemůže kondenzovat vzduch, který při teplotě cca 21 oC má vlhkost 70 %.

0/0
15.1.2015 10:02

D45a20n12a 29T39e79n50z67l18e44r 5460672905553

Zateplovat rozhodně ano. Záleží na tom, čím zateplujete. Polystyren bude mít daleko větší výdrž než těch 25 let. Zateplovat také proto, že ceny energií rozhodně klesat nebudou.

+3/−1
14.1.2015 10:36

V43l28a74d52i68m88í98r 11H18r55u50b63ý 4187863274329

Prováděl jsem (jako součást podmínek grantů) posouzení budov škol a školek. Nevržené zateplení mělo přinést úspory mezi 50 a 60 procenty.  A všichni chytrolíni divte se: přineslo. Spotřeba primární energie (ve třech případech byla výhradně pro topení) opravdu klesla na předpokládáných (50 ÷ 40) %.  Ředitelé ani učitelé si na problémy s nevětranými místnostmi nestěžovali. (Mimochodem: Vyvětrat se dá za pět až tři minuty - podle rozdílu teplot vně a uvnitř.)   Výhodou je, že se topí na nižší teplotu - aby bylo dosaženo stejné teploty pocitové (vliv chladných stěn na pocit pohody).

  Netvrdím, že se provozovateli budovy vyplatí zateplení za plnou cenu investice (bez dotace). Ale řeči o nulové či malé úspoře opravdu nesnáším. Jsou příliš hloupé.

   PS: V případě ÚT je třeba nezapomenout na nezbytnost nové hydraulické regulace systému.  Termostatické ventily na tělesech by měly být již dvacet let samozřejmostí.

+3/0
14.1.2015 10:33

M50a29r36t48i65n 12N29o87v46á20k 7850970281123

Samotné zateplení? Nebo s výměnou oken? Totiž školy, školky, úřady jsou budovy, kde okna zabírají větší část pláště než obytný dům. Předpokládám tudíž, že výměna oken tam musí být sakra znát.

U samotného zateplení mám podezření, že napraví časté nedostatky při výměně oken - netěsnosti rámu, kdy pod omítkou vidíte montážní pěnu, kterou prosvítá denní světlo apod.

+1/0
14.1.2015 12:42

V83l55a30d67i70m89í51r 10H15r19u25b44ý 4117563774759

Zateplením   s a m o z ř e j m ě   rozumím   v š e c h n a   opatření.

   Nevím, co míníte "U samotného zateplení mám podezření, že napraví časté nedostatky při výměně oken".  Asi požadavek na zateplení parapetu a ostění. Tento požadavek má jiné důvody - ochlazování vnitřní stěny přes nezateplené parapety.

     Jinak samozřejmě se předpoládá solidní řemeslnická práce.

0/0
14.1.2015 21:17

M70a63r49t84i93n 26N41o51v88á41k 7970850151573

Mně jde o zateplení obvodového pláště budovy. Bez současné výměny oken, instalace měřičů, zateplení střechy apod. Jde mi o to proto, že zateplení pláště je nejdražší položkou takové rekonstrukce, některé domy to dělají postupně. A zateplení pláště viním z problémů jako zvýšená vlhkost a tudíž vysoké riziko vzniku plísní.

0/0
15.1.2015 6:17

V16l70a94d42i50m26í36r 80H49r24u26b33ý 4317103724199

Viníte ho nesmyslně. Příčinou může být jen  š p a t n é   zateplení. Zejména mnou již několikrát uváděné chyby.

+1/0
15.1.2015 10:04

M70i49l32a58n 42S17t66e24h78l77í38k 7900649943571

Jednoduchá tabulka:

Rok 2010:      dopláceli jsme za teplo 2000 Kč

Rok 2011:      vrátili nám   6 864 Kč

Rok 2012:      vrátili nám  14 000 Kč

Rok 2013:      vrátili nám  14 700 Kč

V polovině roku 2011 jsme si nechali zateplit dům. Zálohy se nezměnily. :-P

+2/0
14.1.2015 10:10

M17a24r60t94i84n 82N42o30v47á23k 7140540121253

Milane, prosím víc informací. Co vše bylo zatepleno, výměna oken, instalace měřičů (RTN) apod. Rozdíl je čistě za teplo? O jaký dům jde - rodinný, či panelový věžák? Děkuji.

0/0
14.1.2015 10:12

M28i67l40a35n 76S44t18e79h51l50í97k 7130809633721

Panelák, zateplený plášť budovy, výměna oken, instalace měřičů. Rozdíl čistě za dodávku tepla, protože spotřeba teplé vody zůstává víceméně stejná. Doplatky jsou u všech bytů plus/minus podobné.

0/0
14.1.2015 10:22

M86a44r26t53i66n 18N18o70v15á86k 7360370281843

To je problém, který zmiňuji níže v diskuzi. Jakmile se provedlo více opatření zároveň, nelze přesně říct, kolik uspořilo zateplení, kolik měřiče atd. Proto taková čísla, která jsem už z mnoha stran slyšel, považují za zavádějící.

0/−1
14.1.2015 10:26

M44i37l62a64n 97S59t20e96h65l86í60k 7480379723191

Těžko předpokládat, že by kvůli zavedení měřičů tepla lidé začali dobrovolně v bytech mrznout (možná nějací zoufalci, pro které to je jediná možnost, jak něco ušetřit). Každý má doma teploměr a udržuje si v bytě takovou teplotu, na jakou byl zvyklý. Takže jestli začne ventily utahovat, tak ne proto aby šetřil, ale protože je mu v bytě horko. Tím chci říci, že instalace měřičů nijak zásadně spotřebu tepla neovlivnila.

0/0
14.1.2015 10:33

M95a81r11t78i57n 59N77o87v10á45k 7160190951343

Nesouhlasím. Měřiče jsou silnou motivací k přiškrcení kohoutů.

+1/−1
14.1.2015 11:18
Foto

K48a49r16e88l 93B16o22h45á48č81e13k 1611887786384

R^ Bohužel...ano...jsou :)

0/0
14.1.2015 12:52

M92i27l80a45n 60S19t14e34h58l70í34k 7650499623291

Netvrdím, že nejsou. Ale rozhodně to není nějakou podstatnou složkou úspor. Koneckonců, kdyby tomu tak bylo, každý by se vyprdnul na nějaké zateplování a řešil by to instalací měřičů tepla. :-)

0/0
14.1.2015 12:57

V91l49a23d72i26m47í53r 58H42r65u96b60ý 4437293744949

Kolik ušetří měřiče lze odhadnout: pokud kvůli měření tepla snížíte teplotu v bytě o 3 oC (kdo ji až o tolik sníží?), ušetříte cca 5 %.  Zbývajících 40 % je tedy zateplení.

  Ta čísla nejsou zavádějící!! Jen Vy se zoufale snažíte zateplení nevěřit.

+2/0
14.1.2015 10:37
Foto

K70a98r58e16l 27B34o73h45á25č43e25k 1571287696494

Jen bych dodal, že výchozím bodem pro těch 5 procent je snížení z teploty 20 stupňů Celsia :) Ono vytápění nad těch výpočtových dvacet...se pak ve spotřebě projevuje opravdu jinak...čímž ale zase neříkám, že dvacet je ideální z hlediska tepelné pohody všude :)

0/0
14.1.2015 11:01

V71l81a29d88i62m48í26r 61H90r49u67b48ý 4787633574709

Jo, jo. Pak je ta úspora o tři stipně procentuálně ještě méně.

0/0
14.1.2015 11:03
Foto

K14a83r75e63l 66B90o55h11á67č75e77k 1561817316954

Více...protože se více projeví tepelná ztráta zvětšená rozdílem vnitřní (v místnosti) a vnější (venkovní) teploty a tím i nutné větší množství dodané energie včetně ztrát ve zdroji a v rozvodech :)

0/0
14.1.2015 11:10

V40l71a25d34i77m24í40r 21H56r53u46b67ý 4657593844949

Věřte že méně.  Je to dáno poměrem 'snížení teploty' / ('původní vnitřní teplota' - 'průměrná venkovní teplota').   Je-li původní teplota vyšší než 20 oC, je jmenovatel větší a při stejném čitateli (3 oC) je podíl menší. Absolutní úspora je ovšem v obou případech stejná

0/0
14.1.2015 21:21
Foto

K81a67r72e20l 72B51o15h82á80č36e27k 1311867706694

Ne ...tak to není ...ten vztah není tak jednoduchý poměr :) Ale bylo by to na dlouhé vysvětlování, takže jestli Tě to opravdu zajímá...dohledáš si sám ...

0/0
14.1.2015 21:27

V79l68a53d36i75m62í38r 78H56r73u71b29ý 4207293324889

Nedohledám. Já výpočet tepelných ztrát provádím. Je to tak jednoduché! Vzrorec tepelných ztrát je  H [W/K] x dT  [K]    Výsledek ve W.

Kde: .... H = U [W/(K x m2)] x A [m2]     ...  měrná tepelná ztráta

             U    ..............................................  součinitel prostupu tepla

             A   ...............................................  plocha stěny

             dT ................................................ rozdíl teplot (vnitřní a venk.)

Jak vidíte, pouze lineární vztah.

0/0
15.1.2015 22:33
Foto

K51a81r79e94l 88B19o21h32á88č66e42k 1521517956184

Vztah vidím...a jen dodávám, že spotřeba energie se nevyjadřuje ve (W), ale když jde o teplo, tak třeba v (J) případně v (GJ) ...tak pátrej dál, jak je možné, že když v místnosti ohřeješ teplotu vzduchu z 20 stupňů na 21 stupňů Celsia, vzroste spotřeba tepelné energie ... o cca 6 procent :)

0/0
16.1.2015 7:11

V33l84a82d66i97m22í32r 18H41r52u87b25ý 4457113324949

Víte houby a poučujete. Ve W je samozřejmě výkon. I tepelný.  Tepelné ztráty ve Wh za jednu hodinu jsou právě rovny výkonu, tedy se uvádí ve W.

  Jen pro Vaši informaci (vykám, všimněte si, pokud to při Vaší inteligenci je možné): mým vysokoškolským oborem je energetika, mým současným oborem jsou posudky tepelných ztrát objektů a jejich zateplení.  Používám vzorců a jednotek dle vyhlášek, uveřejněných ve bírce zákonů. Ostatně těch vzorců, které jsme musel ovládat i při zkouškách a následně státnici z předmětu, zvaného Teplo. (byť je to už půl století, stále ovládám).

  Jen na okraj: nikde jsem nepsal o měrné spotřebě tepla za rok. Ta ostatně je dána ztrátami obálky, ale nepopisuje je. Při stejné kvalitě obálky budou měrné ztráty jiné v Praze a jiné v Krušných horách.

  PS: Všechny své nesmysly sem píšete jen proto, že nechcete přiznat, že úspora daná snížením o jeden stupeň (v absolutním vyjádření vždy stejná) je relativně menší, je-li místnost vytápěná na vyšší teplotu. Dodám: také v případě, že je nižší průměrná teplota venkovního vzduchu v topném období.

0/0
18.1.2015 11:51
Foto

K63a58r46e75l 49B16o74h80á70č57e30k 1471197306854

Je mi líto, ale jsi mimo :) Pokusil jsem si Ti ukázat, v čem se liší dvě definice, ve kterých se objevuje pojem "teplo" - (ztráty v rozvodech a ztráty ve zdroji) ... a v čem se udává spotřeba tepla a proč :)

Mým vysokoškolským oborem je sice pouhé stavitelství, nicméně návrhům zdrojů a systémů tepla jsem se věnoval celou svou praxi včetně praxe u energetických auditů ...a aby člověk rozuměl zjednodušeným obálkovým metodám, k tomu možná vyhlášky stačí ... ale k prakticky je to dost málo na orientaci v dané problematice :) 

Pokud člověk nerozumí tomu, co je to jmenovitý výkon zdroje a s ním spojená účinnost, co s účinností zdroje dělá jeho provoz mimo jmenovité hodnoty, jak se zvyšují nebo snižují ztráty v rozvodech s klesajícím nebo stoupajícím rozdílem teplot, jak klesá nebo se zvyšuje účinnost předávání tepla konvekčním otopným tělesem... těžko porozumí tomu, proč v důsledku skutečně lze snížit spotřebu tepla ponížením teplot v místnosti o jeden stupeň až o 6 procent té spotřeby.

A při vší Tvé inteligenci, bez ohledu na to, že tykám, jsem se ani jednou nesnížil k urážkám ... co myslíš, o čem to asi tak svědčí?:)

0/0
18.1.2015 12:16

V37l60a65d47i43m36í62r 33H76r28u72b47ý 4527103924749

No vidíte - a o Vámi právě definovaném teple vůbec nebyla řeč.   Byla řeč o tom, o kolik se změní (relativně) spotřeba, změní-li se teplota v místnosti o 1 oC.   Předpokládejme průměrnou venkovní teplotu v topném období 5 oC (přibližně např. Praha: 5,6 oC).

  Pokud vytápím na 20 oC (rozdíl teplot 15 oC), pak změnou vnitřní teploty o 1 oC se změní potřeba tepla o  1/15 = 0,066 = cca 6 %.

  Pokud vytápím na 25 oC (rozdíl 20 oC), změní se relativní potřeba o 1/20 = 0,05 = 5 %.  Tedy relativně   m é n ě .  Jen na tento fakt (při vyšší vnitřní teplotě znamená stajné snížení relativně nižší úsporu) jsem vás na počátku tohoto vlákna upozornil. A celá diskuze se spoustou chyb a odboček ve Vaší argumentaci byla jen proto, abyste tento fakt nemusel uznat.

+1/0
20.1.2015 12:10
Foto

K30a65r71e78l 93B15o30h68á26č20e12k 1941507906834

Od začátku je řeč o tom, zda mohl autor blogu ušetřit snížením vytápěcí teploty v místnostech o jeden stupeň a kolik. Já tvrdil, že až o 6 procent, pokud se pohyboval nad výpočtovými teplotami pro vytápění okolo 20 stupňů Celsia...a pak méně, pokud už byl pod nimi.

Nic víc, nic míň. 

Proč to tak je, jsem se pokusil naznačit - na celé vysvětlení tu není moc prostoru. Vliv změny tepelné ztráty (tak, jak ukazuješ ve svém příspěvku ) je jen jeden výpočtový vstupující dílek celku určujícího úsporu spotřeby tepla, ostatní viz. můj předchozí příspěvek. Například vyšší teplota vzduchu zhorší účinnost předávání tepla otopným tělesem, protože zde dojde k menšímu rozdílu teplot mezi povrchem tělesa a okolním vzduchem. A obráceně. 

Ale to byl také jen jeden malý dílek do skládanky. Existují dílky další, jako ztráty v rozvodech a ve zdroji, které opět souvisejí s výpočtovými teplotami pro vytápění místností.

Je mi jedno, zda jsi pochopil, či nikoliv :) Ostatně jsem přesvědčený tak jako tak, že pokud tohle ještě někdy ve svém profesním životě budeš potřebovat, tahle diskuze Ti v hlavě utkví :) Opatruj se a přeju hezký den :)

0/0
20.1.2015 12:28

V98l21a66d59i64m79í62r 88H68r10u34b68ý 4567753684329

No - a tvrzení ve druhé větě prvního odstavce je chybně. Pokud  ušetří 6 % při teplotě 21 oC (to je nad dvacet, doufám) při snížení o 1 oC, tedy na 20 oC, pak  při snížení z 19 oC o jeden stupeň bude relativně vyšší, a bude činit skoro 7 %, tedy   v y š š í   (teplota venkovního vzduchu bude 4,45 oC).

   Vůbec, ale vůbec naní relevantní přestup tepla z topného tělesa. Premisa byla, že se teplota v místnosti zvýší (sníží) o jeden stupeň celzia. Jak se toho dosáhlo není rozhodné (slyšel jste někdy o termostatických kohoutech).

    Tepelné ztráty jsou terminus technicus a týkají se vlastních ztrát prostupem a větráním. Nikoliv zdrojů.  Ztráty v rozvodech ovlivní potřebu tepla, účinnost zdroje pak ovlivňuje potřebu tepla v palivu.  

     Technika je poměrně přesný obor a vyžaduje správné chápání a používání termínů. Což se Vám příliš nedaří.

   PS: Teď jsem si vzpomněl: Ve vzorci pro tepelnou ztrátu Vám chyběly  joule .  No, asi jste zapomněl látku z fyziky (ZŠ a trvalé opakování na SŠ):  W = J/s.  Už toho  joule vidíte?   Protože jde o   v ý k o n   (celé plochy) je uveden ve wattech.  Z vykonu na jednoho kelvína lze pak samozřejmě spočítat potřebu tepla za rok prostým násobením.

    A pro úplnost:  práci lze uvádět jak ve Wh, tak v J.  Celkovou spotřebu energií v objektu nakonec tak jako tak převádíme na společné jednotky.

0/0
20.1.2015 15:16
Foto

K79a76r81e10l 81B47o51h90á32č40e95k 1301337336664

Je milé ale vidět, jak se soustavně kvůli téhle diskuzi dovzděláváš a postupně se propracováš k tomu, abys v tichosti popřel sám sebe :)

Postupně se tak dostáváš i k tomu, co tedy má autor blogu na účtu za teplo, zda platí nějaké vyhláškové teoretické spotřeby nebo dostane v rozúčtování pěkně započteno vše včetně ztrát v rozvodech a ve zdroji...jen tak dál ;)

Tepelné ztráty stavebních konstrukcí jsou "tt", nikdy jsem nerozporoval ... já jen vždy konstatoval, že je to pouze součást jiného celku :)

O termostatických kohoutech jsem toho mnoho neslyšel, za svou skoro dvacetiletou praxi jsem se setkával jen s termostatickými ventily s různou možností ovládání od voskových či kapalinových hlavic s čidlem vestavěným či mimo ni až po různé typy servopohonů. K tomu jen mohu dodat, že i navrhnout takový ventil správně je docela věda, když chce člověk využít co nejširší pásmo proporcionality termostatického ventilu a tím mít systém co nejúčinnější ...ale to už postupně začínáme brousit směrem hydrodynamice  otopných systémů a pokusů dynamický systém pomocí vyvážení statických i dynamických prvků udržet co nejvíce v rovnováze ...ale ano, konkrétně u bytovek je to také slušný problém na dlouho debatu :)

0/0
20.1.2015 17:12

V82l84a44d72i35m84í49r 38H93r67u76b13ý 4777683454729

Máte pravdu - vhodnost projektanty navržených regulačních ventilů jsem roky posuzoval. Znám podmínky vhodného ventilu.

  PS: Hydraulickou regulaci jsem jako podmínku plného využití zateplení tady kdysi, na začátku diskuze k blogu, uváděl.

   Jo - a jak je to s tím relativním zvýšením či snížením spotřeby (tedy s "původním" problémem.

0/0
20.1.2015 18:53
Foto

K91a57r87e31l 28B67o90h12á61č69e74k 1371337836424

Vím, zmiňoval jsi v prvním příspěvku, který jsem také plusoval, kde jsi velmi rozumně shrnul, proč prostě obecně lze dosáhnout pomocí kombinace různých technologických zásahů úspory na teple 50 i více procent :)

Ale jinak, lahůdková věc už je tzv "termické vyvážení" :) Jen pro zajímavost odkaz

http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/6365-uspory-tepla-v-termicky-vyvazenych-soustavach

0/0
20.1.2015 19:57

V64l44a43d51i83m22í12r 42H46r39u47b87ý 4417143444729

jo - mělo být samozřejmě hydraulické. Člověk má po sobě přečíst pečlivě.

0/0
21.1.2015 8:58
Foto

K32a85r66e13l 71B45o11h47á24č92e41k 1211657206224

Ale aspoň pro základní přehled Ti sem nakopíruji definice pojmů, ono Tě to nakopne správným směrem :)

Měrná potřeba tepla na vytápění je veličina, která charakterizuje tepelně-izolační vlastnosti budovy bez ohledu na "účinnost topného systému a zdroje tepla". Ty uvozovky tam dávám úmyslně, abych to vypíchnul :)

Vyjadřuje množství tepla, které je vztaženo na jednotku plochy - kWh/(m2.rok), popř. na jednotku objemu vytápěného prostoru - kWh/(m3.rok). Jde o energetický výstup z objektu, který je dán ztrátami obálky.

 Potřeba tepla tedy vychází z tepelných ztrát, nedá se ovlivnit tepelnými zisky ani vhodným systémem vytápění "na rozdíl od spotřeby tepla". I Tady jsem ty uvozovky dal úmyslně :)

0/0
16.1.2015 8:14

V14l20a35d21i67m44í27r 61H60r89u25b50ý 4917793794589

PS: Od kdy si tykáme? Nevzpomínám si.

+1/0
15.1.2015 22:34



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.