Repríza Hydeparku s MUDr. Hnízdilem ve mně opět probudila myšlenku, že pokud chce člověk spoléhat na sebe, rozumět všemu, co se okolo něj a s ním děje, pak musí být opravdu "odborník na všechno". Zdraví, ekonomika, sociální vědy, psychologie, přírodní i technické vědy a mnoho dalších. Ve všem spoléháme na odborníky. Problém ale je, že žádný odborník neví všechno a občas se splete. Inženýr, nebo lékař - je to jedno. Každý se na něco specializuje a nemůže vědět všechno.
Zdravověda je dobrým příkladem. Máme nespočet odborností. Když má pacient nějaké obtíže, je často velmi obtížné určit rychle diagnózu. Od toho máme praktické lékaře (nebo záchranku, je-li to urgentní). Ten vás pošle na odborné vyšetření. Musí tedy znát celkem slušně fungování celého lidského organizmu. Do šířky, nikoliv do hloubky. Specialista to má opačně. Avšak ani specialista neví vše z dané oblasti. Navíc má omezený čas na každého pacienta. Nemůže hodiny a hodiny dumat, co vás trápí, kde je příčina. Lidský organizmus je natolik složitý systém, že neexistuje nikdo na světě, kdo by zcela chápal jeho fungování. Ani všichni doktoři světa ho stále ještě neznají. Máme pocit, jak je současná věda daleko, kolik se toho ví. Víte kolik? Ví se celkem málo - čím víc toho víme, tím víc si uvědomujeme, kolik toho ještě nevíme. Ve spoustě oborů se velmi tápe. Vezměte například zubní rovnátka. To je léčba?!? To je strojařina, žádná léčba! Odstraní se následky, ale příčina se neřeší - ba dokonce není ještě objevená! Pravěk...
Před nedávnem se u mě objevil problém s játry. Nějaké enzymy byly nad tolerancí. Obecně se dá z poměru jaterních enzymů usuzovat na příčinu. Pokud bych se o tuto problematiku nezajímal sám a s pomocí přítelkyně (vystudované zdravotní sestry), nejspíš bych stále chodil na různá vyšetření, biopsie a nezjistilo by se nejspíš nic. Naordinovali by mi nějakou jaterní dietu (existuje jen pár typů), nějaké tablety a to je všechno. Současné zdravotnictví, kdy na vás má každý lékař jen pár desítek minut, když přijdete na kontrolu, není schopné efektivně léčit následky, ani zjišťovat a odstraňovat příčiny choroby. To musí pacient sám. Oni ho jen nasměrují. Někdy chybně...
Mé enzymy už jsou v normě, ale byla to velká náhoda. Přítelkyně náhodou viděla díl pořadu Port věnovaný cukrům, zejména fruktóze. Ta je dnes všude možně. Je to levná náhražka cukru, tak to výrobci cpou, kam se dá. Nejen do sladkých pokrmů. A dia výrobky jsou téměř výhradně slazené právě fruktózou. Metabolizmus cukrů je velmi složitý děj. Zjednodušeně se dá říct, že fruktóza je zejména odpovědná za ukládání tuku v játrech. K tomu nedochází jedině tehdy, pokud je přijímána z přirozených zdrojů (ovoce), kde je sloučená s vlákninou. Pak jen neškodně projde trávicím traktem.
Hlavní podíl na léčbě tedy mám já sám, pak má přítelkyně, množství odborných článků v tištěných i elektronických médiích, internet, knihy jako Doba jedová 1 a 2. Až potom bych zařadil lékařku-internistku, kam docházím na kontroly. (Mimochodem ta se zřejmě plete v otázce cholesterolu a homocysteinu. V knize Doba jedová od dvou profesorů přírodních věd a dalších odborníků vč. lékařů je poukázáno na zbytečnou hysterii kolem cholesterolu (já ho mám a vždy měl OK). Naopak doporučují sledovat opomíjený homocystein. Má internistka ale tvrdila přesný opak - "Homocystein byla slepá ulička. To cholesterol je odpovědný za různé potíže." (obecně - nikoliv v mém případě).) Poslední místo patří praktické lékařce. Náhodou jsem narazil na jednu, která se dříve játrům věnovala v rámci studia, nebo nějaké odborné práce, takže mi dokázala ledasco dobře vysvětlit. Vlastně tedy hlavně vděčím štěstěně :-)