Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M21i80l76a66n 16S67t54e29h81l57í21k 7270599393421

Ještě jednou se vracím k tabulce:

Rok 2010:      dopláceli jsme za teplo 2000 Kč

Rok 2011:      vrátili nám   6 864 Kč

Rok 2012:      vrátili nám  14 000 Kč

Rok 2013:      vrátili nám  14 700 Kč

V polovině roku 2011 jsme si nechali zateplit dům. Zálohy se nezměnily.

 

Dodatečně jsem zjistil, že měřiče tepla nám nainstalovali až k 1.1.2012, takže ten doplatek za polovinu roku 2011 jimi nebyl ovlivněn. To je pro mne dostatečný důkaz, že zásadní měrou se na úsporách podílelo zateplení pláště domu.

0/0
21.1.2015 9:58

J91i98r73k37a 44B31r61u72n49n72e96r 4608772769517

Bláboly. Když se zateplí správně, je to jednoznačné plus.

0/−1
14.1.2015 17:30

M31a59r18t57i51n 31N23o40v48á67k 7610970791173

Důkaz prosím.

0/0
15.1.2015 7:47

V45l25a16d20i58m16í28r 32H93r83u81b58ý 4187363934189

Popsal jsem Vám je níže.

0/0
15.1.2015 13:53

J17i75r51k40a 35B60r18u11n86n20e77r 4688342689817

Když důkaz tak "důkaz". Nikdo nebydlí v domě bez stěn, bez izolace. Čistě fyzikálně vzato, čím dokonalejší izolace, tím energeticky méně náročný dům. A to nejen v zimě, ale i v létě, zvláště máte-li klimatizaci.

0/0
15.1.2015 18:23

M33a81r64t14i56n 90N49o29v69á32k 7980650341753

S tím nelze než souhlasit. Ale musí se spočítat návratnost investice. Můžu třeba zateplení provést dvojnásobnou tloušťkou polystyrenu, bude to dražší a určitě to bude lepší izolace. Ale ušetřím tolik, aby se mi to vrátilo? Asi ne, jinak by se to snad tak dělalo...

Volí se asi většinou nějaká optimální varianta, kdy ušetřím nejvíc za relativně minimálních nákladů.

Účinek zateplení v létě nebude velký - už kvůli malému rozdílu teplot (22 °C v místnosti proti třeba 30 °C venku). Na jižní straně je byt vyhříván s drtivou převahou okny. Mám zkušenost s venkovní žaluzií - to je rozdíl, panečku. Stála před x lety asi 12 tisíc (s el. pohonem) a v bytě je přes léto teplota cca o 2 stupně nižší, než bývala (okna zavřená; jde o dům bez zateplení). To je opravdu hodně znát. Jestli se dům bude zateplovat, budou ji muset asi vyhodit. Velká škoda (kterou je též nutné připočítat do nákladů:-().

0/0
16.1.2015 9:21

M92a23r86t46i39n 60T84e55s49a80ř 2839173143323

To jsou jakési teórie autora.

Proti tomu moje zkušenosti z praxe: Moje zateplená novostavba má ztrátu 3,5-4kW při venkovní teplotě -12°C (při "většinových" -15 by to bylo o 8% víc). A to včetně větrání (rekuperací, jak jinak). Měřeno přes zimu elektroměrem a přepočítáno hrubým přepočtem přes denostupně. Simulační údaj z hestie 3,9kW tudíž celkem sedí.

Bez zateplení by podobný barák vzal minimálně 10kW (a to počítám současné cihlovzduchové materiály, nepočítám plné cihly či panel před rekonstrukcí, tam by to bylo hnedle 20kW). Cenové navýšení cca 200 tisíc na všem (okna, fasáda, střecha) z celkové ceny 3 miliony.

A včil autore mudruj, zda se tato investice vyplatí víc než italské obkladačky do koupelny, masážní vana, plazma v obýváku nebo bazén na dvoře (na těchto výdajích jsem zase ušetřil já). A to jsem prosím žádné dotace nepobíral (nejen proto, že dotace křiví trh, ale i kvůli tomu, že byly v té době zrovna stopnuté, dále kvůli byrokracii a nutnosti vybírat jakési pofiderní státem certifikované firmy).

+2/0
14.1.2015 17:06

M47a37r59t96i34n 11N58o75v52á32k 7470270661563

Rodinný dům je jiný příběh. Pokud za teplo platíte 20-30 tisíc i víc za rok, je tam obrovský prostor pro úspory. Ale panelový byt platí za teplo běžně 10-15 tisíc ročně. Šlo mi hlavně o to, že dům lze revitalizovat různě. A do očí bijící je třeba fakt, že výměnou oken za 2 miliony lze ušetřit třeba 30 % nákladů, zatímco samotné zateplení pláště vyjde na trojnásobek a úspora musí být nižší, neboť okny uniká většina tepla.

0/0
15.1.2015 7:47

M80i17l36a94n 83V35a93l96á90š31e94k 5183952761410

Nemůžete porovnávat panelák a novostavbu z moderních materiálů.U novostavby je úspora v dobrém a komplexnim zateplením ekonomická a výhodná.U paneláku je to zateplení sice znát ale výsledný efekt je opravdu velmi malý.Každá dodatečná oprava domů je mimořádně náročná nejen ekonomicky ale nemůže se  srovnávat s novostavbou.

0/0
16.1.2015 18:52
Foto

L82a29d48i85s26l80a42v 72S11t41r32n27a26d 7704631984228

Nevím jak u panelových domů, nejsem stavební odborník. Ale vycházím z vlastní zkušenosti. Bydlel jsem v domku zvaný OKÁL. Všichni sousedé investovali do nové střechy, do kompletního zateplení, včetně výměny oken. Vytápění plynovým kotlem. Přiznám se, že jsem vždy v únoru, když byla největší zima topil kotlem na dřevoplyn, tedy dřevem. Nicméně, během těch dvou let po zateplení byly spotřeby plynu cenově srovnatelné u všech posuzovaných domů, s rozptylem + - 1000 Kč/rok. Tedy z mého hlediska se zateplení nevyplatilo. Tu výměnu oken bych bral, ty jsem potřeboval vyměnit rovněž, protože už jimi táhlo. I když, možná jsem jen lépe organizoval dodávku tepla do domu a nepřetápěl jsem. Nevím....

+1/0
14.1.2015 14:27

M93i38c73h41a54l 88K33a77n38d50a 7460377123265

Teplý vzduch stoupá vzhůru ke stropu a proto logicky právě tady dochází k největším tepelným ztrátám. Zateplení stropu je tedy nejdůležitější. K dalším tepelným únikům dochází prostupem tepla obvodovými stěnami. Zde největší ztráty představují otvory (okna, dveře). Teprve na třetím místě jsou ztráty způsobené zdivem. To má smysl řešit až poté, kdy máte vyřešen strop, otvory a hlavně odvod vlhkosti. Řešit pouze zdivo je nesmysl, který ve většině případů způsobí více škod než užitku.

+5/0
14.1.2015 12:31

M15i80l43a68n 13S97t40e49h74l48í44k 7340629603181

To možná platí v rodinném domě, ale ne v paneláku o osmi podlažích. Tam stačí zateplit střechu. :-)

+1/−1
14.1.2015 13:01

M77i36c37h32a82l 23K66a12n98d38a 7390257173875

Teplý vzduch stoupá vzhůru i v paneláku.

0/0
14.1.2015 18:07

M39i94l44a98n 25S27t45e81h11l60í10k 7800539623341

Takže vyhřívá podlahu bytu o podlaží výš. Jedině v přízemí to neplatí (pokud tedy není vyhřívaný sklep). :-P

0/0
15.1.2015 10:48

V96l29a36d71i69m59í24r 19H14r28u12b47ý 4777443404729

Ještě jednou: V perfektně zatepleném objektu nemůže dlouhodobě poklesnout teplota původního zdiva k teplotě kondenzace. Pokud je správně zatepleno (včetně parapetů, ostění, obou stran všech balkonovách konstrukcí, obou stran atiky).

+1/0
14.1.2015 21:28

M81a33r60t45i53n 10N34o47v43á72k 7940340751323

Správnost provedení neposoudím. Hlídám si, zda okna dobře sedí, občas se musí seřídit. Ve své krajové ložnici mám ve dne 20-21 stupňů (2 m od oken, 0,5 m nad zemí). Do rohu, kde byla nahoře kdysi plíseň, jsem na zem položil teploměr a vlhkoměr. Teplota je v tom místě nyní 15-17 stupňů (vnější roh u balkonových dveří, radiátor je na druhé straně). Vlhkost po vyvětrání 30-40 %, ale ráno míváme 60-70 % (okna celou noc zavřená). Proto večer vyvětrám celý byt a na noc dveře ložnice nezavírám. Přesto jsou ráno skla u dolní hrany v mrazech orosená v šíři kolem 5 cm.

0/0
15.1.2015 8:27

V11l68a14d76i12m19í13r 52H47r37u24b85ý 4397803224789

Pak jsou špatně provedená samotná okna. Ani v mrazech by teplota rámu (tím méně skla) s okny se součinitelem 1,2 či nižším neměla být nižší, než cca 18 oC.  Na těch nemůže kondenzovat vzduch, který při teplotě cca 21 oC má vlhkost 70 %.

0/0
15.1.2015 10:02

D66a47n69a 87T27e57n92z27l80e96r 5930872385963

Zateplovat rozhodně ano. Záleží na tom, čím zateplujete. Polystyren bude mít daleko větší výdrž než těch 25 let. Zateplovat také proto, že ceny energií rozhodně klesat nebudou.

+3/−1
14.1.2015 10:36

V64l88a42d81i26m43í43r 10H41r31u68b39ý 4847333304669

Prováděl jsem (jako součást podmínek grantů) posouzení budov škol a školek. Nevržené zateplení mělo přinést úspory mezi 50 a 60 procenty.  A všichni chytrolíni divte se: přineslo. Spotřeba primární energie (ve třech případech byla výhradně pro topení) opravdu klesla na předpokládáných (50 ÷ 40) %.  Ředitelé ani učitelé si na problémy s nevětranými místnostmi nestěžovali. (Mimochodem: Vyvětrat se dá za pět až tři minuty - podle rozdílu teplot vně a uvnitř.)   Výhodou je, že se topí na nižší teplotu - aby bylo dosaženo stejné teploty pocitové (vliv chladných stěn na pocit pohody).

  Netvrdím, že se provozovateli budovy vyplatí zateplení za plnou cenu investice (bez dotace). Ale řeči o nulové či malé úspoře opravdu nesnáším. Jsou příliš hloupé.

   PS: V případě ÚT je třeba nezapomenout na nezbytnost nové hydraulické regulace systému.  Termostatické ventily na tělesech by měly být již dvacet let samozřejmostí.

+3/0
14.1.2015 10:33

M69a53r35t63i15n 57N63o87v14á53k 7750850951153

Samotné zateplení? Nebo s výměnou oken? Totiž školy, školky, úřady jsou budovy, kde okna zabírají větší část pláště než obytný dům. Předpokládám tudíž, že výměna oken tam musí být sakra znát.

U samotného zateplení mám podezření, že napraví časté nedostatky při výměně oken - netěsnosti rámu, kdy pod omítkou vidíte montážní pěnu, kterou prosvítá denní světlo apod.

+1/0
14.1.2015 12:42

V24l25a24d50i72m35í52r 56H63r78u45b65ý 4157483284879

Zateplením   s a m o z ř e j m ě   rozumím   v š e c h n a   opatření.

   Nevím, co míníte "U samotného zateplení mám podezření, že napraví časté nedostatky při výměně oken".  Asi požadavek na zateplení parapetu a ostění. Tento požadavek má jiné důvody - ochlazování vnitřní stěny přes nezateplené parapety.

     Jinak samozřejmě se předpoládá solidní řemeslnická práce.

0/0
14.1.2015 21:17

M71a68r95t24i36n 49N62o73v90á16k 7340540771723

Mně jde o zateplení obvodového pláště budovy. Bez současné výměny oken, instalace měřičů, zateplení střechy apod. Jde mi o to proto, že zateplení pláště je nejdražší položkou takové rekonstrukce, některé domy to dělají postupně. A zateplení pláště viním z problémů jako zvýšená vlhkost a tudíž vysoké riziko vzniku plísní.

0/0
15.1.2015 6:17

V66l56a14d36i16m53í25r 44H59r94u23b23ý 4897553284489

Viníte ho nesmyslně. Příčinou může být jen  š p a t n é   zateplení. Zejména mnou již několikrát uváděné chyby.

+1/0
15.1.2015 10:04

M51i25l68a25n 80S16t89e80h77l73í61k 7490599663101

Jednoduchá tabulka:

Rok 2010:      dopláceli jsme za teplo 2000 Kč

Rok 2011:      vrátili nám   6 864 Kč

Rok 2012:      vrátili nám  14 000 Kč

Rok 2013:      vrátili nám  14 700 Kč

V polovině roku 2011 jsme si nechali zateplit dům. Zálohy se nezměnily. :-P

+2/0
14.1.2015 10:10

M97a77r89t21i88n 60N77o41v73á72k 7370190101103

Milane, prosím víc informací. Co vše bylo zatepleno, výměna oken, instalace měřičů (RTN) apod. Rozdíl je čistě za teplo? O jaký dům jde - rodinný, či panelový věžák? Děkuji.

0/0
14.1.2015 10:12

M23i59l16a55n 51S63t19e84h61l90í59k 7660339583421

Panelák, zateplený plášť budovy, výměna oken, instalace měřičů. Rozdíl čistě za dodávku tepla, protože spotřeba teplé vody zůstává víceméně stejná. Doplatky jsou u všech bytů plus/minus podobné.

0/0
14.1.2015 10:22

M90a74r83t92i94n 25N44o98v44á39k 7860730821943

To je problém, který zmiňuji níže v diskuzi. Jakmile se provedlo více opatření zároveň, nelze přesně říct, kolik uspořilo zateplení, kolik měřiče atd. Proto taková čísla, která jsem už z mnoha stran slyšel, považují za zavádějící.

0/−1
14.1.2015 10:26

M52i53l96a88n 80S64t23e55h93l17í12k 7890229253981

Těžko předpokládat, že by kvůli zavedení měřičů tepla lidé začali dobrovolně v bytech mrznout (možná nějací zoufalci, pro které to je jediná možnost, jak něco ušetřit). Každý má doma teploměr a udržuje si v bytě takovou teplotu, na jakou byl zvyklý. Takže jestli začne ventily utahovat, tak ne proto aby šetřil, ale protože je mu v bytě horko. Tím chci říci, že instalace měřičů nijak zásadně spotřebu tepla neovlivnila.

0/0
14.1.2015 10:33

M61a32r37t29i98n 81N97o52v26á15k 7840770591713

Nesouhlasím. Měřiče jsou silnou motivací k přiškrcení kohoutů.

+1/−1
14.1.2015 11:18
Foto

K26a63r89e36l 89B19o47h62á76č52e92k 1281447796764

R^ Bohužel...ano...jsou :)

0/0
14.1.2015 12:52

M89i14l13a28n 10S81t17e59h53l82í22k 7540109793831

Netvrdím, že nejsou. Ale rozhodně to není nějakou podstatnou složkou úspor. Koneckonců, kdyby tomu tak bylo, každý by se vyprdnul na nějaké zateplování a řešil by to instalací měřičů tepla. :-)

0/0
14.1.2015 12:57

V94l85a63d83i77m52í22r 63H31r16u61b97ý 4547843364799

Kolik ušetří měřiče lze odhadnout: pokud kvůli měření tepla snížíte teplotu v bytě o 3 oC (kdo ji až o tolik sníží?), ušetříte cca 5 %.  Zbývajících 40 % je tedy zateplení.

  Ta čísla nejsou zavádějící!! Jen Vy se zoufale snažíte zateplení nevěřit.

+2/0
14.1.2015 10:37
Foto

K47a27r74e36l 10B81o59h59á88č19e14k 1461527776644

Jen bych dodal, že výchozím bodem pro těch 5 procent je snížení z teploty 20 stupňů Celsia :) Ono vytápění nad těch výpočtových dvacet...se pak ve spotřebě projevuje opravdu jinak...čímž ale zase neříkám, že dvacet je ideální z hlediska tepelné pohody všude :)

0/0
14.1.2015 11:01

V46l82a92d56i16m64í60r 12H34r76u50b80ý 4227483834619

Jo, jo. Pak je ta úspora o tři stipně procentuálně ještě méně.

0/0
14.1.2015 11:03
Foto

K73a26r12e73l 36B34o53h82á23č36e14k 1941677486754

Více...protože se více projeví tepelná ztráta zvětšená rozdílem vnitřní (v místnosti) a vnější (venkovní) teploty a tím i nutné větší množství dodané energie včetně ztrát ve zdroji a v rozvodech :)

0/0
14.1.2015 11:10

V20l52a50d24i25m61í38r 29H25r85u24b50ý 4587593104479

Věřte že méně.  Je to dáno poměrem 'snížení teploty' / ('původní vnitřní teplota' - 'průměrná venkovní teplota').   Je-li původní teplota vyšší než 20 oC, je jmenovatel větší a při stejném čitateli (3 oC) je podíl menší. Absolutní úspora je ovšem v obou případech stejná

0/0
14.1.2015 21:21
Foto

K20a14r56e39l 29B49o13h37á21č38e19k 1421797596644

Ne ...tak to není ...ten vztah není tak jednoduchý poměr :) Ale bylo by to na dlouhé vysvětlování, takže jestli Tě to opravdu zajímá...dohledáš si sám ...

0/0
14.1.2015 21:27

V43l84a11d39i38m70í33r 68H10r45u96b86ý 4877223824939

Nedohledám. Já výpočet tepelných ztrát provádím. Je to tak jednoduché! Vzrorec tepelných ztrát je  H [W/K] x dT  [K]    Výsledek ve W.

Kde: .... H = U [W/(K x m2)] x A [m2]     ...  měrná tepelná ztráta

             U    ..............................................  součinitel prostupu tepla

             A   ...............................................  plocha stěny

             dT ................................................ rozdíl teplot (vnitřní a venk.)

Jak vidíte, pouze lineární vztah.

0/0
15.1.2015 22:33
Foto

K33a23r88e92l 89B21o18h55á70č48e23k 1131857516954

Vztah vidím...a jen dodávám, že spotřeba energie se nevyjadřuje ve (W), ale když jde o teplo, tak třeba v (J) případně v (GJ) ...tak pátrej dál, jak je možné, že když v místnosti ohřeješ teplotu vzduchu z 20 stupňů na 21 stupňů Celsia, vzroste spotřeba tepelné energie ... o cca 6 procent :)

0/0
16.1.2015 7:11

V48l65a31d79i64m56í29r 70H75r86u45b56ý 4937323624259

Víte houby a poučujete. Ve W je samozřejmě výkon. I tepelný.  Tepelné ztráty ve Wh za jednu hodinu jsou právě rovny výkonu, tedy se uvádí ve W.

  Jen pro Vaši informaci (vykám, všimněte si, pokud to při Vaší inteligenci je možné): mým vysokoškolským oborem je energetika, mým současným oborem jsou posudky tepelných ztrát objektů a jejich zateplení.  Používám vzorců a jednotek dle vyhlášek, uveřejněných ve bírce zákonů. Ostatně těch vzorců, které jsme musel ovládat i při zkouškách a následně státnici z předmětu, zvaného Teplo. (byť je to už půl století, stále ovládám).

  Jen na okraj: nikde jsem nepsal o měrné spotřebě tepla za rok. Ta ostatně je dána ztrátami obálky, ale nepopisuje je. Při stejné kvalitě obálky budou měrné ztráty jiné v Praze a jiné v Krušných horách.

  PS: Všechny své nesmysly sem píšete jen proto, že nechcete přiznat, že úspora daná snížením o jeden stupeň (v absolutním vyjádření vždy stejná) je relativně menší, je-li místnost vytápěná na vyšší teplotu. Dodám: také v případě, že je nižší průměrná teplota venkovního vzduchu v topném období.

0/0
18.1.2015 11:51
Foto

K25a37r44e85l 28B90o66h74á32č76e55k 1681887576294

Je mi líto, ale jsi mimo :) Pokusil jsem si Ti ukázat, v čem se liší dvě definice, ve kterých se objevuje pojem "teplo" - (ztráty v rozvodech a ztráty ve zdroji) ... a v čem se udává spotřeba tepla a proč :)

Mým vysokoškolským oborem je sice pouhé stavitelství, nicméně návrhům zdrojů a systémů tepla jsem se věnoval celou svou praxi včetně praxe u energetických auditů ...a aby člověk rozuměl zjednodušeným obálkovým metodám, k tomu možná vyhlášky stačí ... ale k prakticky je to dost málo na orientaci v dané problematice :) 

Pokud člověk nerozumí tomu, co je to jmenovitý výkon zdroje a s ním spojená účinnost, co s účinností zdroje dělá jeho provoz mimo jmenovité hodnoty, jak se zvyšují nebo snižují ztráty v rozvodech s klesajícím nebo stoupajícím rozdílem teplot, jak klesá nebo se zvyšuje účinnost předávání tepla konvekčním otopným tělesem... těžko porozumí tomu, proč v důsledku skutečně lze snížit spotřebu tepla ponížením teplot v místnosti o jeden stupeň až o 6 procent té spotřeby.

A při vší Tvé inteligenci, bez ohledu na to, že tykám, jsem se ani jednou nesnížil k urážkám ... co myslíš, o čem to asi tak svědčí?:)

0/0
18.1.2015 12:16

V81l58a49d57i31m66í41r 27H47r13u51b22ý 4157543644249

No vidíte - a o Vámi právě definovaném teple vůbec nebyla řeč.   Byla řeč o tom, o kolik se změní (relativně) spotřeba, změní-li se teplota v místnosti o 1 oC.   Předpokládejme průměrnou venkovní teplotu v topném období 5 oC (přibližně např. Praha: 5,6 oC).

  Pokud vytápím na 20 oC (rozdíl teplot 15 oC), pak změnou vnitřní teploty o 1 oC se změní potřeba tepla o  1/15 = 0,066 = cca 6 %.

  Pokud vytápím na 25 oC (rozdíl 20 oC), změní se relativní potřeba o 1/20 = 0,05 = 5 %.  Tedy relativně   m é n ě .  Jen na tento fakt (při vyšší vnitřní teplotě znamená stajné snížení relativně nižší úsporu) jsem vás na počátku tohoto vlákna upozornil. A celá diskuze se spoustou chyb a odboček ve Vaší argumentaci byla jen proto, abyste tento fakt nemusel uznat.

+1/0
20.1.2015 12:10
Foto

K33a17r32e96l 74B51o64h76á57č97e56k 1571877116604

Od začátku je řeč o tom, zda mohl autor blogu ušetřit snížením vytápěcí teploty v místnostech o jeden stupeň a kolik. Já tvrdil, že až o 6 procent, pokud se pohyboval nad výpočtovými teplotami pro vytápění okolo 20 stupňů Celsia...a pak méně, pokud už byl pod nimi.

Nic víc, nic míň. 

Proč to tak je, jsem se pokusil naznačit - na celé vysvětlení tu není moc prostoru. Vliv změny tepelné ztráty (tak, jak ukazuješ ve svém příspěvku ) je jen jeden výpočtový vstupující dílek celku určujícího úsporu spotřeby tepla, ostatní viz. můj předchozí příspěvek. Například vyšší teplota vzduchu zhorší účinnost předávání tepla otopným tělesem, protože zde dojde k menšímu rozdílu teplot mezi povrchem tělesa a okolním vzduchem. A obráceně. 

Ale to byl také jen jeden malý dílek do skládanky. Existují dílky další, jako ztráty v rozvodech a ve zdroji, které opět souvisejí s výpočtovými teplotami pro vytápění místností.

Je mi jedno, zda jsi pochopil, či nikoliv :) Ostatně jsem přesvědčený tak jako tak, že pokud tohle ještě někdy ve svém profesním životě budeš potřebovat, tahle diskuze Ti v hlavě utkví :) Opatruj se a přeju hezký den :)

0/0
20.1.2015 12:28

V80l28a67d62i97m54í73r 41H58r83u19b95ý 4827753784609

No - a tvrzení ve druhé větě prvního odstavce je chybně. Pokud  ušetří 6 % při teplotě 21 oC (to je nad dvacet, doufám) při snížení o 1 oC, tedy na 20 oC, pak  při snížení z 19 oC o jeden stupeň bude relativně vyšší, a bude činit skoro 7 %, tedy   v y š š í   (teplota venkovního vzduchu bude 4,45 oC).

   Vůbec, ale vůbec naní relevantní přestup tepla z topného tělesa. Premisa byla, že se teplota v místnosti zvýší (sníží) o jeden stupeň celzia. Jak se toho dosáhlo není rozhodné (slyšel jste někdy o termostatických kohoutech).

    Tepelné ztráty jsou terminus technicus a týkají se vlastních ztrát prostupem a větráním. Nikoliv zdrojů.  Ztráty v rozvodech ovlivní potřebu tepla, účinnost zdroje pak ovlivňuje potřebu tepla v palivu.  

     Technika je poměrně přesný obor a vyžaduje správné chápání a používání termínů. Což se Vám příliš nedaří.

   PS: Teď jsem si vzpomněl: Ve vzorci pro tepelnou ztrátu Vám chyběly  joule .  No, asi jste zapomněl látku z fyziky (ZŠ a trvalé opakování na SŠ):  W = J/s.  Už toho  joule vidíte?   Protože jde o   v ý k o n   (celé plochy) je uveden ve wattech.  Z vykonu na jednoho kelvína lze pak samozřejmě spočítat potřebu tepla za rok prostým násobením.

    A pro úplnost:  práci lze uvádět jak ve Wh, tak v J.  Celkovou spotřebu energií v objektu nakonec tak jako tak převádíme na společné jednotky.

0/0
20.1.2015 15:16
Foto

K29a67r62e31l 60B65o59h54á40č92e71k 1101327206824

Je milé ale vidět, jak se soustavně kvůli téhle diskuzi dovzděláváš a postupně se propracováš k tomu, abys v tichosti popřel sám sebe :)

Postupně se tak dostáváš i k tomu, co tedy má autor blogu na účtu za teplo, zda platí nějaké vyhláškové teoretické spotřeby nebo dostane v rozúčtování pěkně započteno vše včetně ztrát v rozvodech a ve zdroji...jen tak dál ;)

Tepelné ztráty stavebních konstrukcí jsou "tt", nikdy jsem nerozporoval ... já jen vždy konstatoval, že je to pouze součást jiného celku :)

O termostatických kohoutech jsem toho mnoho neslyšel, za svou skoro dvacetiletou praxi jsem se setkával jen s termostatickými ventily s různou možností ovládání od voskových či kapalinových hlavic s čidlem vestavěným či mimo ni až po různé typy servopohonů. K tomu jen mohu dodat, že i navrhnout takový ventil správně je docela věda, když chce člověk využít co nejširší pásmo proporcionality termostatického ventilu a tím mít systém co nejúčinnější ...ale to už postupně začínáme brousit směrem hydrodynamice  otopných systémů a pokusů dynamický systém pomocí vyvážení statických i dynamických prvků udržet co nejvíce v rovnováze ...ale ano, konkrétně u bytovek je to také slušný problém na dlouho debatu :)

0/0
20.1.2015 17:12

V39l45a51d69i92m47í90r 65H68r59u75b73ý 4237643544809

Máte pravdu - vhodnost projektanty navržených regulačních ventilů jsem roky posuzoval. Znám podmínky vhodného ventilu.

  PS: Hydraulickou regulaci jsem jako podmínku plného využití zateplení tady kdysi, na začátku diskuze k blogu, uváděl.

   Jo - a jak je to s tím relativním zvýšením či snížením spotřeby (tedy s "původním" problémem.

0/0
20.1.2015 18:53
Foto

K10a78r46e36l 89B35o78h10á24č68e22k 1311147816724

Vím, zmiňoval jsi v prvním příspěvku, který jsem také plusoval, kde jsi velmi rozumně shrnul, proč prostě obecně lze dosáhnout pomocí kombinace různých technologických zásahů úspory na teple 50 i více procent :)

Ale jinak, lahůdková věc už je tzv "termické vyvážení" :) Jen pro zajímavost odkaz

http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/6365-uspory-tepla-v-termicky-vyvazenych-soustavach

0/0
20.1.2015 19:57

V18l48a10d79i59m41í15r 84H23r37u11b92ý 4717833914459

jo - mělo být samozřejmě hydraulické. Člověk má po sobě přečíst pečlivě.

0/0
21.1.2015 8:58
Foto

K88a85r22e70l 31B84o82h92á14č66e50k 1541347346684

Ale aspoň pro základní přehled Ti sem nakopíruji definice pojmů, ono Tě to nakopne správným směrem :)

Měrná potřeba tepla na vytápění je veličina, která charakterizuje tepelně-izolační vlastnosti budovy bez ohledu na "účinnost topného systému a zdroje tepla". Ty uvozovky tam dávám úmyslně, abych to vypíchnul :)

Vyjadřuje množství tepla, které je vztaženo na jednotku plochy - kWh/(m2.rok), popř. na jednotku objemu vytápěného prostoru - kWh/(m3.rok). Jde o energetický výstup z objektu, který je dán ztrátami obálky.

 Potřeba tepla tedy vychází z tepelných ztrát, nedá se ovlivnit tepelnými zisky ani vhodným systémem vytápění "na rozdíl od spotřeby tepla". I Tady jsem ty uvozovky dal úmyslně :)

0/0
16.1.2015 8:14

V61l86a85d66i35m23í83r 93H48r94u92b33ý 4977873414169

PS: Od kdy si tykáme? Nevzpomínám si.

+1/0
15.1.2015 22:34





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.